úterý 15. ledna 2008

Potíže s počítáním


Večerní rozjímání postarší prodavačky
"Ti Evropani z kontinentu jsou teda dost divní. Zrovna byl v krámě jeden mrňavej s brejličkama a dvojbarevnýma fousama a kupoval za 12 babek. A nevim proč, von mi dal dvacku a eště dva dolary k tomu. Mě úplně zmátl tadydle tim. Sem si na to rači vzala kalkulačku a měl recht, dalo to rovnejch deset. Asi nechtěl drobný. Ale příště, ať jde s s takovejma blbejma fórkama rači někam jinam. Pár takovejch a zpomali se mi kšeft.

(dle skutečné události zapsal Evropan)

Posted by Picasa

Pozor na Subaru.


Tak jsem přišel o tuhle krásnou šaltrpáku. Zapůjčené Subaru opět nezvládlo místní mráz a přední sklo opět začalo výhružně praskat, tentokrát na řidičově straně. Subaru se asi na mrazu scvrkává více než okno. Znovu jsem navštívil půjčovnu, ale chyba lávky. Místo slečny, která napoprvé chtěla po cizinci z Evropy jenom podpis a veškeré papírování zvládla sama, byl za pultíkem jen mládenec Kyle, který podle papírů hledá klíče. Opačný úkol - vytvořit papír podle odevzdaných klíčů - jsme tedy řešili 20 minut a jeho výsledkem je zmatený papír, který obsahuje adresu do hotelu a linku do Moduslinku Brno na můj stůl.

Za trest jsem dostal postarší fordku s řadící pákou u volantu. Asi z limitované edice pro východoněmecké emigranty. Ach jo.
Ale třetí auto v ruce za sedm dnů je slušné skóre
Posted by Picasa

pondělí 14. ledna 2008

CEDULE (1)

Co mě v Utahu fascinuje, tak vysvětlující cedule na každém kroku. Už jsem se jednou zmínil, že potřeba vyjádřit pravidla hry jasným a nepřehlédnutelným způsobem je pro USA logická.

Ale představte si tyto cedule v českém jazyce a v českém místopisu, prosím:


Pla-ty-be-lo-don Spe-ci-jé


Každý zaměstnanec si musí před návratem do pracovního procesu umýt ruce.


Místní věznice - vstupné dobrovolné


Račte si kliknout na obrázek.
Poster vlevo je reklama. Poster vpravo je parte.
Posted by Picasa

Mormons - The Church of Jesus Christ of Latter-day Saints

Jak v kostce charakterizovat mormonskou víru a její základ, restoraci? Kristova Církev vznikla, aby vrátila na zemi původní učení Ježíše Krista, jež se v tradičních církvích ztratilo následkem odpadlictví a dezinterpretací po zavraždění apoštolů. Církev založil v Ilinois John Smith na základě svých vidění a také zkompiloval páté evangelium, Knihu mormonů.


Johna Smithe potkal osud většiny novátorů (či heretiků, to nechám na uvážení čtenáře). Byl zavražděn v červnu 1844 a církev převzal Brigham Young, jenž vedl exodus pionýrů 1000 mil přes neobydlenou prérii do údolí Solného jezera. Brigham Young si údolí prohlédl ze svého vozu a oznámil: "Toto je to správné místo," podobně jako jistý praotec Čech o tisíc let dříve.
Dnes má církev 11 milionů stoupenců po celém světě. Více na http://www.mormons.org


Vzhledem k množství předsudků a nesmyslů, které o mormonech putují od časů Karla Maye, jsem prohlídku vzal s povděkem, ale ... prezentace byla pro mě, cynického evropana, až moc prvoplánová. Byť je americká potřeba nedělat věci zbytečně složité, potřeba doslovnosti, pravidel a nepřehlédnutelnosti logická, aby toto různorodé společenství mohlo fungovat.


Většina ilustrativního umění v kongresovém centru mi holt po technické stránce hodně zaváněla socialistickým realismem případně barvotiskovými běsy naší lidové zbožnosti. Po pár obrazech člověk lépe chápe striktní zákaz zpodobňování boha např. u judaismu




Pionýrské počátky této církve, jako stavba chrámu, jsou dokumentovány dobovými fotografiemi. Vlastně je to svérázná analogie evropského románského malířství ? Podivuhodné.




Kongresové centrum mormonů je obrovské, jen sál pojme 21.000 lidí, včetně sboru a hudebníků. Když si ten nával představím v praxi, tak mi tento vodopád za oknem připadá jako nutný relaxační koutek pro introvertnější návštěvníky.





Posted by Picasa

Mormon Tabernacle Choir


Středem Salt Lake City a 11-ti milionů mormonů je bez diskuse 15 akrů, na kterých leží komplex Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů.


A středem každé neděle je Music And Spoken Word, rozhlasový pořad na světě, který Mormon Tabernacle Choir nepřerušeně vysílá od r.1928, což bohatě stačí na světový rekord. Měl jsem tu čest se účastnit 4088-tého živého vysílání. V bezchybné akustice tabernáklu se do mě opřelo 360 hlasů, až běhal mráz po zádech.

Vystupení mělo všechny rysy americké sborové tradice. Aranžmá, jestli mohu posoudit, nebyla nijak extrémně náročná, ale výraz, dynamika a ladění byli vypilované do posledního detailu. Mormon Tabernacle Choir nejsou žádné kusovky a jejich poslední CD je nominované na cenu Grammy.


V diskografii sboru má čestné místo CD Spirit of America s písněmi, které jsou Američanům drahé, podobně jako nám Kde domov můj a další melodie, jimiž probouzíme naši národní hrdost v okamžicích nějakého toho hokejového zlata.

Vedle nevyhnutelných Battle Hymn of The Republic (tj. čééérny muž pod bičem otrokáře žííííl) a God Bless America je na CD i píseň Going Home, nic jiného než otextované largo z Novosvětské Antonína Dvořáka.

V dobách amerického národního obrození to byl právě Dvořák, který byl skeptický k pokusům kloubit vážnou hudbu s šamanskými zpěvy indiánů a doporučoval žákům hledat inspiraci u černochů. A teď to má: Going home se zabydlelo a zní z kdejakého CD s americkými traditionaly. Neexistuje nějaká verze s Luisem Armstrongem? To by bylo krásné.




Po koncertě na nás před vraty čekaly sestry Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů a pozvaly nás na prohlídku komplexu, a to asi v osmi jazycích včetně tlumočení do znakové řeči. Takovému pozvání nelze odolat.
Posted by Picasa

Park City


Do sjezdářského království Park City jsme přijeli jen na skok. Pouštní placka se v těchto místech vzdouvá do sjezdovek velmi přitažlivých křivek. A nad městečkem, které si pečlivě udržuje vzhled roku 1820, se velebně vznáší kabinky lanovek plné filmujících japonců.


A kdo nechce být šťastný, na toho si v Park City posvítí. Ostatně jako všude kolem Salt Lake City


Pýchou Park City je strmá Hlavní Třída, čili Main Street, kterou jednou za čtvrt hodiny projede záchranářský autobus, aby poskytl první pomoc vyčerpaným turistům a vozil je kolem dokola tak dlouho, dokud nenaberou nových sil na další shopping.


Byť velký pořár v r. 1895 vše srovnal se zemí , místní se nevzdali a vrátili městu jeho původní krásu i letopočty. Dvacáté století pak přispělo cedulkami a připojením k internetu.
Posted by Picasa

Hollow Creek


Běžkařský areál Hollow creek se proslavil v r. 2002, když po něm běhali olympionici včetně nadopovaných rusek,které Kateřinou Neumannovou připravily o medaili. Dnes to tam trochu zpustlo v rámci post-olympijské kocoviny.
Vstup do areálu hlídá několik koníků a veřejné záchodky.

Na výběr je tu doslova pár atrakcí. Buď lze běžkovat na zapůjčené olympijské výstroji, kterou sportovci věnovali Salt Lake City při velké charitativní akci, nebo lze zkusit TUBING.



Půjčíte se nafukovací McKoblih a pustíte se odvážně ze svahu, jako my. Jízda je báječná, koblih naprosto neovladatelný. Dole jsem se štětím zabrzdil a cítil se chvíli jak trubka. Odtud tedy název sportu.



Main Street Orloy
Kousek od Soldier Hollow je vesnička Midway, kterou kdysi strašně dávno (na Americké poměry ovšem) založili švýcarští přistěhovalci a spojili nespojitelné. Švýcarskou gyps-trpasličí úhlednost domečků s americkým rovnoběžným urbanismem.
A v místní pekárně pečou báječné housky a dělají vynikajicí brusinkový dressing.
Posted by Picasa