O Měsíci autorského čtení
Měsíc autorského čtení jsme začínali původně jako komorní přehlídky české literatury. Už od začátku probíhá celý červenec, všech 31 dní. Důvod, proč červenec, je jednoduchý: divadla mají prázdniny a nehrají.
Nicméně, v roce 2009 tu na třech paralelních scénách vystoupilo 125 autorů - protože mimo českých autorů chceme uceleně představit i současnou literaturu jiného státu. V roce 2009 to byla Kanada a 11. ročník bude francouzský . Pozvali jsme i Milana Kunderu, ale ten asi nepřijede :-)
Pochopitelně festival nepostihne literaturu v celé šíři, ale 31 autorů z jedné země je už docela reprezentativní vzorek, to už si nějakou představu rozhodně uděláte.
Brno, jako místo pro mezinárodní festival
Celý festival řídíme já a s Pavel Řehořík, spolumajitel Větrných Mlýnů, základní tým čítá asi 6 lidí a pak asi dalších 20 lidí, kteří tlumočí, starají se o hosty a tak
V Brně je pro festival dobré klima. Brno je stále ještě vydavatelskou baštou poezie a město jako instituce má k festivalu stále lepší vztah; poslední dva roku 2 roky se festival koná pod záštitou primátora (pozn autora: a záštitu nad letošním ročníkem převzal také starosta města Paříže)
Co je důležité, že se nám daří domlouvat s hoteliery rozumné ceny a autorům tak zabezpečíme slušné ubytování. Odezva autorů na Brno i festival je pozitivní, těžko však rozlišit zdvořilostní pochvalu a skutečné nadšení. Každopádně je většina autorů nadšená z prostoru Divadla na provázku, a jeho Alžbětinská scény.
Brno, největší maloměsto v republice
A že se tady více čte poezie, to není jen pozitivní fakt, to svědčí o Brněnské, obecně Moravské určité "pomalosti" dané mentalitou a vývojem. V Praze a Berlíně je 90% povídkářů a romanopisců, protože velké město je dynamičtější a rychlejší..
Brno je prostě největší maloměsto se vším všudy, od politické reprezentace až po takové to hard-patriotství. Já sám jsem soft-patriot, Brno je mi připáráno, ale to neznamená, že poslouchám Los Brnos a chodím povinně v neděli na Šelepku. Nemůžu říct ani, že by mi Brno něčím "dělalo radost", mě dělají radost konkrétní lidé, kteří tu pracují a tvoří.
Brno v české poezii
Na podzim r. 2009 jsme ve Větrných Mlýnech vydali sbírku Kdybych vstoupil do Kauflandu, ocitl bych se v Brně, aneb Brno v české poezii. Dora Kaprálová, editorka knížky, týden co týden tiskla v MF básničky o Brně. Nám to připadlo zajímavé a nabídli jsme jí knižní vydání .
Nakladatel a sociální sítě, web 2.0 a vůbec cyberspace
Dne je kanálů, kterými k nám proudí informace,strašná spousta a Net patří mezi ty pohodlnější. Dnešní otázka je, jak ty informace správně filtrovat
Mám svůj blog, je to jistý způsob komunikace, když chcete něco napsat a k něčemu se vyslovit. Účet na Facebooku mám taky, ale tomuto jsem nepropadl. Není to zásadní. Společenská síťpro mě znamená, že se znáte a že se potkáte. Facebook, to je jen spičkování ve stylu SMS, za které neplatíte.
Skype je pro mě daleko užitečnější, zvlášť při přípravě festivalu směřuje spousta komunikace do zahraničí
Blogy jako Brnopolis jsou občanský prostor svého druhu, který se zabývá komunální politikou a komunální správou, a to je dobře. Lobbystické skupiny, ty nemají blog, ty ho nepotřebují, ty to dělají úplně jinak!
Brnopolis má pro mě hlavně tu cenu, že někdo chce něco dělat. Otázka, nakolik bude mít kdy reálnou sílu a za sebou ty pravé osobnosti, aby mělo potenciál něco měnit.
